V dalekém, zeleném lese, kde ptáčci zpívají od rána do večera a veverky skákají z větve na větev, stála jedna malinká chaloupka. Perníková chaloupka. Ale pozor, nebyla to jen tak ledajaká Perníková chaloupka. Bylo to místo, kde se děly nezvyklé věci.
V chaloupce žila Sněhulka, která měla ráda marihuanu, a její kamarádka Marijánka, která se od ní pilně učila. S nimi bydlela i Popelnička, která si ráda zapálila cigaretu. A někdy k nim zavítala i Šípková Smaženka, když chtěla usnout a odpočinout si od světa kolem.
Jednoho dne, když sluníčko svítilo a ptáčci zpívali ještě veseleji než obvykle, přišel k chaloupce Jeníček, bratr Marijánky. Byl to chlapec, který nikdy neokusil žádné ty zvláštní věci a chtěl, aby jeho sestra i přítelkyně byly zdravé a šťastné.
„Sněhulko, Marijánko, Popelničko a Šípková Smaženko, pojďte se mnou,“ řekl Jeníček. „Venku je tak krásně, pojďte na houby, ukážu vám, jak může být les kouzelný.“
Ale přítelkyně ani sestra nechtěly Jeníčka poslechnout. Jeníček byl smutný, ale nevzdával to. Seděl smutně před chaloupkou, když v tom se objevila krásná a střízlivá Princezna na Vodce. Byla nejen střízlivá, ale také moudrá a statečná. Ne, nepila opravdovou vodku. Byl to kouzelný nápoj, který jí dával sílu a odvahu pomáhat ostatním.
„Pomůžu ti, Jeníčku,“ řekla Princezna na Vodce. „Ukážeme jim, jak může být život bez těchto věcí plný radosti a dobrodružství.“
Podařilo se jim Sněhulku, Marijánku, Popelničku a Šípkovou Smaženku dostat z chaloupky. I vydali se společně na procházku lesem. Jeníček a Princezna na Vodce jim ukázali, jak krásně kvetou květiny, z pod listí vykukují houby, jak veselá jsou zvířátka, i jak jasně svítí sluníčko. Bylo to magické…
Postupně si děvčata uvědomila, že svět kolem nich je plný divů a že nejlepší dobrodružství je žít život ve zdraví a radosti. Rozhodli se opustit zatíženou Perníkovou chaloupku a začít nový život plný her, smíchu, lásky a přátelství.
A tak se les, kde stávala Perníková chaloupka, proměnil v místo plné radostných dobrodružství. Jeníček a Princezna na Vodce byli šťastní, že pomohli svým přítelkyním, a všichni spolu žili šťastně až do konce svých dnů.
A každý, kdo procházel tím lesem, cítil radost a štěstí, které z něj vyzařovalo, a věděl, že to je Kouzelný les, kde příběhy mají šťastný konec.
A pak zazvonil zvonec!
Dovětek: Milé děti, nebojte se, tato pohádka nestojí na skutečných událostech. Základy pohádky položila uměla inteligence. Stejně jako obrázky.
