V Krakově po stopách draků, vaflí a štěstí

Pár dní v Krakově. Viděli jsme staré město, židovskou čtvrť, holuby v takovém množství, že kdyby se domluvili, můžou převzít vládu nad městem, a draka pod Wawelským hradem, který sice chrlí oheň, ale vypadá, že to dělá spíš z povinnosti než radosti 🙂 Taky jsme pluli po Visle 🌊 a navštívili spoustu kaváren a skvělých restaurací @kolanko6❤️

Děti byly nadšené. Jak by ne, bublinkové vafle a mléčné shaky byly boží 🙂 My jsme cestování s dětmi ustály s úsměvem, i když to někdy znamenalo balancovat mezi hezkými momenty a okamžiky, kdy raději vypnete mozek, protože poslední dítě ze čtyř právě oznámilo, že už se mu taky něco nechce nebo toho chce naopak moc 🙂

Krakov je krásný a čistý, až můžete mít pocit, že někde existuje tajná noční organizace, která v noci prochází ulicemi, uklízí je a navíc utírá prach z památek 🙂

V Krakově ctí Zákon Popelky. Ve 23:55 se zavírá pohádková cesta ke všemu, co obsahuje víc než 0,0 % alkoholu. Stojíte ve večerce, když už ty děti půjdou konečně spát, žejo, a prodavač vám s kamennou tváří sdělí, že máte smůlu a víno laskavě vraťte do regálu. Tak nakonec stojíte venku a smějete se, protože co jiného vám taky zbejvá.

V Krakově mi došlo, že pokud mám být schopná vstřebávat veškeré emoce dětí, potřebuju teplo, ticho, klid, tmu a spánek 🙂 Jak zpívá @barazmekova v písničce Koupím Ti. Dětské emoce umí být divoké až prudké, rozhodně je nikdo nepředfiltruje 🙂

Další dny jsme samozřejmě vše zařídily, dřív než odbila půlnoc 🙂

Bylo to krásné ❤️

Menstruační maraton

Jsme generace, co krvácí víc a přitom přežije! A ne, nemluvím o stavu bankovního účtu po Vánocích. Naše prababičky zažily kolem dvou stovek cyklů, zatímco my klidně i dvojnásobek. Proč? Dřív se menstruace často přerušovala těhotenstvím, dlouhým kojením nebo fyzickou zátěží, zatímco dnes si jedeme hormonální horskou dráhu bez přestávky. K tomu se menarché posunula na mladší věk, menopauza na pozdější a životní styl ovlivňuje i samotné cykly. Plus některé z nás je nemají pravidelné vůbec. Takže ano, tenhle výpočet berte s rezervou – spíš jako hravou (a trochu krvavou) matematiku než přesnou vědu. A když už jsme u toho: není divu, že se občas cítíme vyčerpané. Moderní ženy zvládají nejen víc cyklů, ale i práci, rodinu a život vůbec. A i když se tomu smějeme, někdy bychom si zasloužily spíš medaili než jen čokoládu pod dekou. 🙂

Proč dřív bylo cyklů méně?

Nebylo to tak, že by se prababičky s menstruací narodily a pak ji na protest proti patriarchátu přestaly provozovat. Jen prostě otěhotněly dřív, rodily děti jak na běžícím pásu, dlouho kojily a menstruaci měly jen tak na připomenutí, že existuje. Když k tomu přičteme pozdější začátek menstruace a ranější menopauzu, dá se říct, že prababičky prostě skoro nekrvácely.

Matematika v akci

  • Menarché (první menstruace) kolem 15. roku, menopauza kolem 45. roku.
  • Průměrně 5–6 dětí, dlouhé kojení (třeba 1–2 roky na dítě).
  • Pokud vezmeme v potaz 6 dětí, těhotenství + kojení mohlo zabrat 10,5 až 16,5 let.
  • Počet cyklů tedy mohl být jen kolem 150 až 200 za život!
Pokračovat ve čtení →

Dlabanec jako stav mysli

Kelly s Jackem flirtovala. Ale ne jen tak ledabyle. Byl to ten typ flirtu, kdy by voyo mělo zahlásit: „Lily a Vinca si na tuhle scénu odejdou čistit zuby!”

Na pozadí hrála hudba tak svůdná, že by se vám samovolně rozepnuly knoflíky na košili!

A pak to přišlo. Kelly se se na Jacka usmála: „Udělala jsem si dlabanec. Dáš si se mnou?“ A svět #duolilyvinca se zastavil: „Mami, co je to dlabanec?!“

Pokračovat ve čtení →

Nečekané lekce zimy

Některé dny jsou prostě víc nepříjemný a klouzavý. Silnice v naší vísce se včera rozhodla stát kluzištěm, auto si vybralo režim neovladatelnosti a já se ocitla na křižovatce s nulovou kontrolou nad svým osudem. Naštěstí ostatní řidiči měli lepší plány než účastnit se mého neplánovaného zimního driftování 🙂

Auto večer přidalo bonus a zahlásilo chybu motoru. Proč ne, žejo? Nechtělo se mu ani těch pár kilometrů domů. Takže jsem jela s nadějí a modlitbou, která evidentně zabrala a já večer zaparkovala auto rovnou před servisem.

Ten den zachraňovaly jen drobné radosti! 🙂 Řadím mezi ně navlíknutí si nespárovaných, tzv. single ponožek na vlasy a pokus vymáčknout z nich druhý den řekněme až pudlovský kudrliny. Sice mi ponožky zapříčinily neklidný spánek, který zapříčinil dnešní pád na ledu, když jsem ještě pořád s ponožkami (schovanými, samozřejmě) hrdě kráčela odevzdat šikovnému mechanikovi klíčky od auta, no co! 🙂

Teď se učím jezdit vlakem, ještě chvíli natřásám kudrlinami… než mi těsně před výstupem díky počasí definitivně spadnou 🙂

Když byl dům ještě mladej

„Mami, to je náš dům, když byl mladej!“

No jasně, i domy měly své mládí. 😍 Před stovkou let v nich možná ještě nebyly hory prádla a věčné dohady o tom, kdo má už konečně odložit mobil, ale něco se tam dělo.

Jak to vlastně bylo před naším barákem, ještě když to nebylo náš barák? Nad tím jsme si s #duolilyvinca trošku polámali hlavy.

Pokračovat ve čtení →

Čtyři potažení

„Viděl jsi ji někdy plakat?“

První potažení

Pomalu si poprvé potáhl z jointa a pousmál se:

„Jo. Ale to nebyly slzy smutku. To byly slzy, kterými chtěla spálit všechno kolem sebe. Byla jako starý město, ve kterým se kamenné zdi pomalu drolí spolu s časem, kterej nezastavíš. Někdy hořela životem, jindy byla prázdná jak láhev od posledního vína ve tři ráno. Když měla dobrou náladu, cejtil jsem z ní moře a divoký sny a touhy. Když byla smutná, smrděla po tabáku a večerech, který byly naprostej provar.“

Pokračovat ve čtení →

Zrzavá a basta!

I přes veškeré úvahy, analýzy a technologické experimenty jsem u ní zůstala.

Fakt jsem nad ní přemýšlela. Hodně. Možná až moc na to, že jde o něco tak zdánlivě obyčejného, jako je barva vlasů. Jenže to není úplně tak jednoduchý, žejo. Když na vás uprostřed pěkného a komorního koncertu nejmenovaného umělce sám mistr několikrát zahaleká: „Zrzavá ****!“ a vzápětí to upgraduje na „Zrzavá *****! “, tak vás to prostě donutí zamyslet se, co taková barva dokáže vyvolat 🙂 Nejdřív myslíte, že je to legrace, protože když vyrůstáte v Severních Čechách, můžete mít hranice smyslu pro humor lehce posunuté.

Pokračovat ve čtení →